Derogace výjimky byla České republice umožněna díky prosazení změny zákona o spotřebních daních v roce 2009. Tato nenápadná novela totiž přinesla také změnu zcela nesouvisejícího zákona o emisním obchodování  a společnosti ČEZ zajistila bezplatné emisní povolenky  v hodnotě několika desítek miliard korun. Ústavní soud sice tuto techniku již dříve nazval „přílepkem“ a prohlásil ji za protiústavní, ovšem ani tento fakt nedokázal zabránit rychlému schválení novely. A tak přesto, že byla protiústavnost postupu napadána právníky i některými politiky, prošel přílepek během června až srpna 2009 ladně Poslaneckou sněmovnou, Senátem i Hradem a dne 1. 10. 2009 vstoupil v účinnost. Více informací zde.

MŽP sprintuje

Žádost o přidělení bezplatných povolenek musela vláda schválit nejpozději do 30. září 2011, jelikož tímto dnem končila lhůta pro podání Žádosti Evropské komisi, která dle příslušné směrnice žádosti členských států schvaluje. Vláda měla před sebou tyto základní možnosti:
1) žádost neschválit, povolenky vydražit a získat tak do státního rozpočtu několik desítek miliard,
2) schválit pouze část Žádosti a firmám tak poskytnout např. jen polovinu z balíku bezplatných povolenek a zbývající povolenky vydražit,
3) schválit kompletní žádost a přidělit tak energetickým firmám bezplatně cca 50 miliard korun.

Ministerstva se mohla k Žádosti vyjadřovat do 29. 8. 2011. Jak se však ukázalo, Ministerstvo životního prostředí (MŽP), předkládající žádost, zapojilo do meziresortního řízení pouze Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Ostatní rezorty se o probíhajícím řízení dozvěděly až z jiných zdrojů a ani tak se nemohly k žádosti oficiálně vyjádřit. „Ministerstvo životního prostředí tímto krokem porušilo pravidla přípravy podkladů pro jednání vlády,“ upozorňovala právnička Zeleného kruhu Petra Humlíčková.
Dalším přešlapem MŽP bylo zveřejnění pouze torza návrhu Žádosti. Právník EPS Jan Šrytr k tomu uvedl: „Tu nejdůležitější část, tzv. Národní plán investic, který určuje, na co firmy bezplatné povolenky použijí, ministerstvo veřejnosti tají.“


Návrh sklidil kritiku od ministra financí Kalouska, který ve své připomínce vyjádřil zásadní nesouhlas s podáním Žádosti z důvodu potřeby konsolidace státního rozpočtu. Kalousek dále uvedl, že bezplatné povolenky představují „ušlý příjem“ veřejných rozpočtů, který by mohl významně přispět k dosažení vyrovnaného rozpočtu a snížit rozsah nutných rozpočtových škrtů. K přidělení povolenek se odmítavě veřejně postavili také Karel Schwarzenberg a Lubomír Zaorálek z ČSSD a připomínku k Žádosti podaly také nevládní organizace Ekologický právní servis (EPS) spolu s Centrem pro dopravu a energetiku (CDE).


Hlavní argumenty proti udělení bezplatných povolenek a schválení Žádosti byly:

Cena za energie ani za teplo se nezvýší. Cena elektřiny se utváří podle ceny na spotové burze, kde budou působit firmy, které v drtivé většině budou povolenky dražit.
"Pokud vláda rozhodne, že firmy budou muset povolenky nakoupit, do ceny energií se to nepromítne," ujišťoval Jan Ondřich (Candole Partners), expert na energetický sektor v ČR.
„Vzhledem k tomu, že v Německu budou výrobci muset nakupovat všechny povolenky, náklady na nich se promítnou do ceny německé elektřiny, od které je odvozena i cena na pražské energetické burze,“ vysvětluje Ondřich. Mimoto zákazníci už náklady na nákup povolenek elektrárenským firmám stejně dávno platí, i přesto, že je firmy až dosud dostávaly zdarma. „Energetické společnosti účtují tržní hodnotu použitých povolenek v ceně elektřiny zákazníkům. Například ČEZ v uplynulém období na povolenkách dokonce více než 2 miliardy vydělal,“ informuje Klára Sutlovičová z CDE.


Konkurenceschopnost energetických firem neutrpí. Naopak, například ČEZ jako jediná elektrárenská společnost v EU na povolenkách dosud vydělávala.
„Hlavním příjemcem povolenek bude dominantní hráč na českém trhu – společnost ČEZ. Přidělení bezplatných povolenek hlavně ČEZu představuje potenciální ohrožení pro soutěž na trhu.“ upozorňuje dále Jan Ondřich (Candole Partners).

Budoucnost energetiky v ČR nakupování povolenek neohrozí. Naopak může spíše urychlit náhradu a modernizaci starých a špinavých zdrojů, protože uměle neprodlužuje rentabilitu starých elektráren.

Firmy se nemohou bezplatných povolenek domáhat u soudu. Volné povolenky jsou možnost, nikoliv povinnost pro členský stát. Směrnice a související dokumenty výslovně počítají s tím, že stát se může rozhodnout povolenky nepřidělovat z jakýchkoliv důvodů – třeba i z důvodu potřeby zvýšit příjem do státního rozpočtu.


Teplárníci bijí na poplach


Do sporu o povolenky se vložili provozovatelé tepláren obávající se o své investice. Výkonná rada Teplárenského sdružení, mezi jejíž členy patří např. ČEZ nebo Arcelor Mittal vydělávající na povolenkách nejvíc v celé Evropě, si zvolila za nového předsedu bývalého premiéra za ODS Miroslava Topolánka. Ten jako svůj hlavní úkol v nové funkci uvedl právě boj proti dražení povolenek. Již letmý pohled do evropské směrnice, kterou se přidělování povolenek řídí, však hovořil jasně: šlo o planý poplach. Teplárny totiž dostanou část povolenek na výrobu tepla zdarma i v případě, že by se vláda rozhodla bezplatné povolenky výrobcům elektřiny nepřidělit.
Specifická situace tepláren je tak v rámci obchodování s povolenkami již zohledněna. Alarmující prohlášení Teplárenského sdružení o nezbytnosti dalšího miliardového transferu na společné účty nebyly tedy ničím jiným než snahou vylepšit si cash flow a zvýšit své zisky.


„Bývalý premiér Topolánek se dnes otevřeně chlubí tím, že proloboval výjimku z aukcí pro velké výrobce elektřiny, která může státní rozpočet připravit téměř o 50 miliard korun. Ve své lobbingové činnosti dnes pokračuje – již otevřeně v barvách teplárenského sdružení. Okolnosti jednání o této výjimce v roce 2008 jsou známé – opulentní večeře organizovaná ČEZem v předvečer jednání Evropské rady, strach členských států ze zablokování mnohaletého procesu tzv. energeticko-klimatického balíčku a nakonec protiústavní přijetí pravidel pro přípravu žádosti o bezplatné povolenky formou poslaneckého přílepku,“ upozornil na souvislosti Jan Šrytr.
„Když se na konci roku 2008 schvaloval v EU klimaticko-energetický balíček, členské státy EU nakonec ve strachu, co by s balíčkem mohlo udělat české předsednictví EU, do textu směrnice přidaly výjimky pro Polsko a Českou republiku.  Podle ní budou tyto země moci zdarma přidělit část povolenek pro roky 2013-2020. Jedním dechem mnozí dodávali, že nevěří tomu, že by se některá vláda dobrovolně připravila o tak významný příjem státního rozpočtu. Český parlament to však – na popud ČEZu – udělal, “ prohlásil k tomu tehdy bývalý ministr životního prostředí Jan Dusík.

„Hlas lidu“


Vzhledem k plánovaným rozpočtovým škrtům se proti udělení bezplatných povolenek postavili také zaměstnanecké odbory. Dva miliony bydlících, hasiči a zaměstnanci veřejné dopravy tak vyzvali prostřednictvím organizací, které je zastupují, spolu s téměř tisícovkou jednotlivců, právníků a odborníků z nevládních organizací vyzvali Vládu ČR k tomu, aby na svém zasedání neschvalovala Žádost o přidělení bezplatných emisních povolenek energetickým firmám předloženou Ministerstvem životního prostředí.
„Peníze nám chybějí zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany občanů před požáry a živelnými katastrofami. V roce 2012 bude příjem ze státního rozpočtu snížen o 1 374 274 Kč a v následujících letech růstově 2013 o 3 175 136 Kč a v roce 2014 o 5 695 177 Kč,“ zdůraznil tristní situaci signatář výzvy předseda OS Hasičů Zdeněk Jindřich Oberreiter.
„Navrhujeme směřovat vládní prostředky např. do energeticky vědomých rekonstrukcí bytových domů a zajistit dostatečné financování programu Nový Panel, který je doslova na pokraji „smrti“ a je naprosto neuvěřitelné, že není politická vůle podpořit nástroj s takovým růstovým potenciálem a veškerými pozitivními aspekty, které jsou s ním spojeny,“ poukazoval na chybějící peníze v rozpočtu další ze signatářů výzvy představitel Svazu českých a moravských bytových družstev zastupující 681 členů, která spravují zhruba 18 % bytového fondu v ČR s více jak 2 000 000 bydlícími Martin Hanák.
 „Vláda se mohla rozhodnout povolenky vydražit, nemusela jimi pomáhat ziskovým elektrárenským firmám. Byla to pouze otázka priorit, které si určí. Domníváme se, že se vláda před občany naprosto diskreditovala, když si nechala ujít takový balík peněz, zatímco v oblastech, kde se to nejvíc dotkne lidí, škrtá a šetří,“ říká právník EPS Jan Šrytr.
Online výzvu Vládě ČR k neudělení povolenek mohli podpořit také jednotlivci a během několika dní ji podpořila více jak tisícovka občanů.

Povolenky uděleny

Schválení Žádosti bylo jednohlasně odhlasováno na schůzi vlády 21. 9. 2011. Mimoto, že se vláda dobrovolně připravila o 50 miliardový příjem
do státního rozpočtu, byla ministrovi průmyslu Kocourkovi zadána příprava uhlíkové daně od roku 2013 pro domácnosti a podnikatele.  Vzhledem k tomu že ministr financí Kalousek byl jediným členem vlády, který se stavil ostře proti povolenkám, stačilo zbývajícím činitelům přesvědčit o přijetí žádosti pouze jeho. Že dostanou povolenky zelenou, tak bylo známo již den před oficiálním schválením, kdy se ministři (průmyslu, financí a životního prostředí) společně domluvili a zřejmě jako kompenzaci pro „znevýhodněné“ ministerstvo financí navrhli uhlíkovou daň, která zatíží zejména menší podnikatele a domácnosti.

Zde se také ukázalo, že nově jmenovaný předseda Teplárenského sdružení Topolánek byl v lobbingu extrémně úspěšný. Případné zavedení uhlíkové daně i na zemní plyn by totiž zhoršilo pozici decentralizovaným zdrojům tepla a opět tak nepřímo zvýhodnilo teplárny. Je však otázkou, zda k zavedení uhlíkové daně po roce 2013 vůbec dojde.