„Rozšíření pravomocí NKÚ tímto směrem je jedna z oblastí, jak zlepšit úroveň správy společností s majetkovou účastí státu a zdůraznil bych i rozšíření kontrolních kompetencí na společnosti spoluovládané samosprávou,“ komentoval problém kontroly státních firem ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník. (1)

Návrh, který je v souladu s dříve zveřejněnou analýzou a doporučením EPS(2), předložili Stanislav Polčák (TOP09) a Jana Suchá (VV) a podpořili jej poslanci TOP09, VV i ČSSD. Proti kontrole státních firem se vyjádřili přítomní zástupci ODS. Návrh v tomto znění už podpořil Výbor pro veřejnou správu. Novela má být ještě projednána v Kontrolním výboru a je zařazena na prosincové jednání sněmovny, kde bude ve druhém čtení.

Právník EPS Martin Fadrný upozornil na to, že v chystané novele ústavy bylo rozšíření dohledu NKÚ na státní firmy v rozporu s programovým prohlášením vlády opomenuto a k novele říká:„Výbor pro veřejnou správu, který přišel s návrhem, a nyní i Ústavně právní výbor odvedli dobrou práci. Vydaná stanoviska, bude-li se jich sněmovna při svém hlasování držet, zaručí, že novela zákona bude v praxi fungovat.“

Předseda NKÚ František Dohnal vyvrátil dohady o tom, že by případná kontrola státních firem neúměrně zahltila kapacity NKÚ, jelikož jde ve skutečnosti řádově o cca 80 státních firem a maximálně o několik tisíc firem obecních, což představuje asi desetinu subjektů ve srovnání s počtem obcí, které NKÚ kontroluje. Kontroly by navíc podle Dohnala probíhaly průřezově a v případech, kdy existuje závažné podezření na nekalé praktiky.

Poslanec za ČSSD Jeroným Tejc na závěr odmítl riziko, že by Českou republiku za schválení novely mohly čekat arbitráže. „Pokud se někdo bojí arbitráží minoritních akcionářů, měl by jmenovat příklad země, ve které k něčemu takovému došlo. Kontrola těchto firem ze strany NKÚ je přece běžná v řadě zemí EU,“ komentoval již před časem tuto námitku ekonom, člen NERV a poradce premiéra Jan Pavel. (3)

Média, BIS a v poslední době i politici mluví otevřeně o zneužívání státních firem. Pokud koalice a vůbec všechny strany, včetně opozičních, myslí boj proti korupci vážně, měly by právě otevření státních firem kontrolám ze strany NKÚ dát zelenou, objektivně jim v tom nic nebrání.

 

7 důvodů proč je rozšíření dohledu NKÚ na státní firmy důležité:

1)      Jen 13 z těchto firem mělo v roce 2010 obrat 300 miliard – skoro třetinu státního rozpočtu. Z toho 152 miliard putovalo na nákup zboží a služeb. Řada z těchto nákupů byla přitom podle médií o miliardy předražená ve srovnání s běžnou tržní cenou.

2)      Podle výroční zprávy BIS dochází v těchto firmách k rozsáhlé a systematické manipulaci se zakázkami. "Český organizovaný zločin nejvyšší úrovně … profituje zejména systematickým obohacováním se na veřejných rozpočtech a firmách se státní majetkovou účastí."

3)      Kontrola NKÚ v těchto firmách je důležitou součástí vícestupňového systému kontroly, která jako celek může manipulaci s veřejnými zakázkami výrazně zkomplikovat. Doporučují ji mezinárodní standardy (Limská deklarace, článek 23) a patří mezi základní pravomoci nejvyšších kontrolních institucí ve všech sousedních zemích.

4)      Umožnění kontroly NKÚ v těchto firmách uvádí NERV mezi 12 protikorupčními opatřeními ve svém doporučení z června 2011. „Nová pravomoc NKÚ kontrolovat tyto společnosti je více než nutnost,“ uvádí NERV.

5)      Není pravda, že by kontrola NKÚ krátila práva minoritních akcionářů ve firmách, kde stát nemá 100% majetkovou účast. V situaci, kdy zpráva BIS hovoří o úzkých vazbách mezi manažery firem a zástupci státu v dozorčích radách, kteří neplní svou kontrolní funkci, mohou být naopak kontroly NKÚ nástojem ke zvýšení efektivity hospodaření, a tím i hodnoty společnosti. Navíc veřejně publikované zprávy NKÚ musí respektovat obchodní tajemství. Nehrozí nám ani mezinárodní arbitráže – alespoň není známo, že by se nějaká konala v zemích, kde jsou kontroly NKÚ v těchto firmách běžné.

6)      Rozšíření pravomocí NKÚ má smysl, ačkoli vládní novela nepočítá s navýšením rozpočtu NKÚ. Ačkoli se nedá čekat, že by NKÚ měl kapacitu kontrolovat tyto firmy ve velkém měřítku, náhodné kontroly by měly, jak zdůrazňuje NERV, „minimálně preventivní efekt.“

7)      Podle informací z NKÚ je úřad připraven kontroly v těchto společnostech vykonávat. Ostatně už dnes vykonává kontroly v tzv. „státních podnicích.“ Pokud by byl zrealizován záměr ministerstva zemědělství převést státní podnik Lesy ČR na stoprocentně vlastněnou akciovou společnosti, firma by se paradoxně dostala mimo pravomoci NKÚ.

 

Poznámky:

(1) Seminář v PS k rozšíření pravomocí NKÚ, květen 2011

(2) Analýza a doporučení pro rozšíření kompetencí NKÚ

(3) Zkrácený záznam ze semináře k rozšíření pravomocí NKÚ

Novela na webu PSP: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=351&O=6

Kontrolní výbor: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=74236

Ústavně právní výbor: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4000&o=6