Pro rekapitulaci – ČEZ se snaží v rámci tzv. modernizace vybudovat elektrárnu s nízkou energetickou účinností, pro jejíž provoz nemá zřejmě v místním dobývacím prostoru Dolů Nástup Tušimice ani dostatek potřebného paliva. Ekologický právní servis opakovaně upozorňoval, že projekt obnovy Prunéřova nesplňuje požadavky právních předpisů, bude znamenat dodatečnou zátěž pro Ústecký region na dalších 25 let a nebyl řádně posouzen s ohledem na životní prostředí.

Rošáda na ministerstvu aneb zelená pro Prunéřov

Kvůli kontroverznímu projektu se na Ministerstvu životního prostředí střídali ministři, zasedala tripartita a za Prunéřov dokonce intervenoval i tehdejší premiér úřednické vlády Fischer.

Na jaře roku 2010 odešel z vedení Ministerstva životního prostředí Jan Dusík, učinil tak poté, co odmítl vydat pozitivní stanovisko MŽP k předložené modernizaci Prunéřova II. Za ČEZ a udělení souhlasu s obnovou elektrárny se postavil tehdejší premiér Jan Fischer, který navrhoval nadále kladné rozhodnutí MŽP nezdržovat. Na Dusíkovo místo byla vládou jmenována ministryně Rút Bízková, jež na rozdíl od Dusíka s povolením pro ČEZ neotálela a do dvou týdnu od instalace do funkce dala modernizaci Prunéřovu II zelenou. Obecně byl tento krok komentován jako naprosto předvídatelný.[1]Že by ČEZ zalobboval a Prunéřov zůstal celý?

Poněkud předražená elektrárna

Nejedno pozvednuté obočí si zaslouží také celkové náklady projektu prunéřovské obnovy. Společnost Cityplan vyčíslila, že investice ČEZu na "komplexní obnovu" elektrárny s nedostatečnou účinností má v přepočtu na instalovaný výkon převyšovat náklady na nejmodernější bloky vysoce účinných elektráren v Německu. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA)[2], staví ČEZ nejdražší hnědouhelné elektrárny ze zemí EU. Potvrzuje to i srovnání nákladů konkrétních projektů v Česku a sousedních zemích.[3] Z těch vyplývá, že rekonstrukce Prunéřova II bude stát zhruba kolem 25 miliard korun. A daná suma nemusí být vůbec konečné. Jak ukazuje příklad ČEZem již rekonstruované elektrárny Tušimice II (komplexní obnova 4x 200 MW) s čistou účinností 37,5 %, jejíž modernizace bude po již několikátém navýšení ceny stát nikoliv původních 15 mld. Kč ale přes 27 mld. Kč, tj. více než 1 mld. Euro.[4] 

Výše zmíněné tak z modernizace Prunéřova II dělá nejen podezřelý, ale také vysoce ekonomicky nevýhodný projekt, jenž by byl v normálním tržním poměru cena/výkon neprodleně odpískán.

O kotlích a ČEZu

 Přesvědčivě nepůsobí ani obchodní činnost společnosti ČEZ, která uzavřela dodavatelské smlouvy na obnovu elektrárny Prunéřov II ještě předtím, než vůbec požádala příslušné orgány o její povolení.

Řada expertů doporučovala, aby ČEZ elektrárnu Prunéřov II vybavil jedním velkým kotlem o výkonu 600 MW, který by měl vyšší výkonnost a vypouštěl méně emisí. Navíc podle zkušeností ze staveb v zahraničí by nemusel být dražší. Vedení ČEZ ale trvalo na třech malých kotlích o výkonu 250 MW.

Toto rozhodnutí má jeden výrazný rys: velký kotel by musel ČEZ koupit v zahraničí, menší kotle a turbíny k nim dodají české firmy, konkrétně Vítkovice a plzeňská Škoda Power. Oběma zakázka od ČEZ zcela pomohla v čase krize a v případě Škody Power navíc sehrála zásadní roli v úspěšném prodeji firmy korejské Doosan za 11,5 miliardy korun.

Transakce s Korejci se odehrála krátce po rozhodnutí ČEZ o zakázce na stavbu Prunéřova. Škoda Power přitom patřila do Škody Holding, v níž mohl být výrazně zainteresován i bývalý ředitel ČEZ Martin Roman. Podle zjištění švýcarské policie, nedávno publikovaném v MF DNES, je Roman jedním z lidí, kteří uplatňují směrem ke Škodě Holding nárok na podíl ze zisku. Tím by se ale kruh uzavřel: na rozhodnutí o dostavbě Prunéřova by Roman značně vydělal právě díky zhodnocení a následnému prodeji Škody Power. Zdárná budoucnost elektrárny mohla být v tu chvíli vedlejší.

A topit budete čím?

Zlatým hřebem celého projektu modernizace Prunéřova II však je, že pokud se ČEZu nakonec podaří získat všechna nutná povolení a pustit se do modernizace elektrárny, neměl by po uvedení Prunéřova do provozu v místím dolu dostatek uhlí na celou plánovanou životnost elektrárny.

Nové výpočty vytvořené geoložkou Ing. Ježkovou ve spolupráci se společností SEVEn totiž dokazují nedostatek uhlí v ložisku Tušimice–Libouš, z něhož má být elektrárna „krmena“. Podle doložených dokumentů vycházejících ze záznamů Severočeských Dolů a České geologické služby Geofond zásoby uhlí v tušimických dolech by mohly dojít sotva pár let po uvedení obnovené elektrárny v roce 2015 do provozu, navíc má zdejší hnědé uhlí nižší výhřevnost než tvrdí ve své dokumentaci ČEZ. To jednoduše znamená, že bude ČEZ muset do zmodernizovaných kotlů „sypat“ ještě více uhlí, aby Chomutovským pořádně zatopil. Takže ke spotřebování už tak chabých uhelných zásob dojde ještě o něco rychleji.

Jak se k tomuto problému hodlá ČEZ postavit? Dovážet do už tak předražené elektrárny uhlí odjinud a navýšit tak náklady do výšin kam ani kouř z prunéřovských nově rekonstruovaných bloků nevystoupá? To by byl zřejmě ekonomický nesmysl…


Kam s ním?

Všechny výše zmíněné otazníky vznášející se nad projektem obnovy Prunéřova II jsou vzhledem k jeho ceně a dlouhodobým dopadům na život v kraji velmi závažné. Jako nejzásadnější se však jeví otázka, proč má polostátní společnost tak obrovský zájem na tom prosazovat projekt, který je v mnoha ohledech jasně problematický a navíc pro stát i ekonomicky nevýhodný? Možnou odpověď poskytují výše zmíněná odhalení MF Dnes, která ukazují odvolaného ředitele ČEZu Martina Romana jako na beneficienta firem ovládajících Škodu Holding a.s. a zainteresovaných do obchodních aktivit směrem k ČEZu, který si u Škody Power objednal vybavení právě pro obnovu Prunéřova II. Proto by podle nás mělo ve věci Prunéřova dojít k následujícím krokům:"Romangate" - Předražený Prunéřov musí zkontrolovat zahraniční auditor

[1]
           http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=667027


[2]
           Publikace Projected costs of generating electricity 2010


[3]
           http://prunerov.cz/argumenty/ekonomicke-argumenty


[4]
           http://www.e15.cz/byznys/obnova-elektraren-cez-se-vyrazne-prodrazuje


[5]
           Citováno z týdeníku Respekt: ČEZ bez uhlí, Marek Švehla (2. 10. 2011)